|
Pražská Všeobecná fakultní nemocnice
Za zmínku
stojí i původní myšlenka, jakým pacientům má nemocnice
sloužit. Měla totiž poskytovat péči pacientům bez ohledu na
jejich stav, náboženství či národnost. Výjimku tvořili
pacienti, trpící nevyléčitelnou chorobou. 0 ně pečovaly
chorobince. Na bezplatnou zdravotní péči měli nárok
nemajetní Pražané. Museli však v Praze žít nejméně 10 let a
předložit Vysvědčení chudoby. Platící pacienti byli léčeni
na pokojích 1. a 2. třídy s tím, že Pražané měli nižší taxy.
Tato výhoda byla zrušena až v r. 1928. Třídy byly zrušeny v
r. 1948.
NĚKOLIK MĚSÍCŮ
po otevření nemocnice v ní zahájily činnost kliniky. Do té
doby probíhala klinická výuka mediků v Nemocnici u
milosrdných bratří, v níž však směli být hospitalizováni jen
muži. "Lékařská škola" byla rozdělena na interní a
chirurgickou. V čele klinik stáli profesoř i, každý z nich
měl asistenta. Placeni byli ze studijního fondu a jejich
pravomoc byla omezena na klinické pokoje. V r.1811 byly
funkce profesorů a primářů sloučeny
Vedle klinik začaly vznikat
ambulance. Jejich existence však v počátcích vyvolávala
spory mezi studijním a nemocničním fondem o jejich právním
postavení a financování. V meziválečném období, v rámci
některých klinik, vznikaly i odborné specializované poradny.
Například poradna sportovní a tělocvičná, diabetologická,
kardiologická, tuberkulózní , nemocí z povolání a další. I
postavení poraden a jejich financování bylo problematické.
OD POČÁTKU 60. LET
minulého století u nás
probíhal zápas o českou univerzitu. Významnou úlohu sehráli
v tomto období vedle J. E. Purkyněho také internista B.
Eiselt, chirurg V. Weiss a porodník a gynekolog J. Streng. V
r. 1882 byl vydán zákon o rozdělení univerzity na českou a
německou. Lékařská fakulta zahájila svoji činnost ve školním
roce 1883/4.
Až téměř po 10 letech, v r.
1892, dosáhla česká fakulta toho, že měla ,s vyjímkou
propedeutické kliniky, stejné kliniky jako německá. Bylo
tady 7 českých a 8 německých klinik a existovaly až do
zavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939.
Pražská Všeobecná nemocnice
byla také kolébkou našeho ošetřovatelství. První
ošetřovatelé a ošetřovatelky pocházely z nejchudších vrstev
obyvatelstva. Důvod byl prostý - nemocniční služba byla
namáhavá a nedostatečně honorovaná. úroveň služby tomu
odpovídala. Od roku 1844 pracovaly v nemocnici jako
ošetřovatelky jen ženy. K otevření české a německé
ošetřovatelské školy v nemocnici došlo až v r. 1916.
vfn.cz |